Freelo je online aplikace na řízení projektů. Pomáhá týmům organizovat a dokončovat práci s menším úsilím
Inspirace

S Robertem Vlachem o mezinárodní spolupráci, získávání zakázek ze zahraničí a projektu Freelancing.eu

Karle, děkuji za pozvání k rozhovoru! Možná bychom mohli hned na začátku prozradit, že se budeme bavit hlavně o podnikání na volné noze. Milí freelanceři, současní i budoucí, tohle je rozhovor speciálně pro vás 😉

Roberte, v květnu loňského roku jsi spustil projekt Freelancing.eu. Tomu se hned od spuštění očividně daří. Jaká je vize projektu? Co získá uživatel registrací?

Freelancing.eu rozšiřuje podporu nezávislých profesionálů, kterou už přes 15 let děláme s projektem Na volné noze, na celoevropskou úroveň. Nabízí tedy otevřený katalog evropských freelancerů, který se vymyká tím, že každý členský profil píše zkušený copywriter. Aktuálně nevím o jiné freelance platformě, která by tvorbě profilů věnovala takovou pozornost jako my. Evropských zdrojů a webů pro freelancery přitom nyní evidujeme už kolem 300 a jejich seznam je opět veřejně přístupný na našem webu (v sekci Countries). V neposlední řadě vydáváme pečlivě zrešeršované anglické novinky ze světa podnikání na volné noze. Vlastní registraci pak vnímám především jako krok směrem k celoevropské působnosti. Přes profil v otevřeném katalogu váš může kontaktovat kdokoli napřímo. Může to být klient, ale také zahraniční novinář, pořadatel odborné konference, nebo kolega freelancer z jiné země, který hledá posilu do týmu.

Freelancing.eu
Freelancing.eu

Jakým způsobem řídíte vývoj takového projektu? Kolik lidí se na něm podílí?

Přinejmenším prvních pár let se chci každodennímu řízení projektu věnovat co nejvíc osobně. U komunitních projektů je takové zapojení zakladatele klíčové. Rád spolupracuji s kompaktními týmy, které se příliš nemění. Na Freelancing.eu se celkově podílí asi deset lidí a všichni jsme zároveň freelanceři. Řízení je jednoduché a maximálně pročlenské. Rozvojové priority se řídí tím, co dlouhodobě nejvíc pomůže našim členům. Zatím jde většinou o Čechy a Slováky, ale už máme i pár členů z UK, Rakouska, Číny či Belgie.

Jak to vypadá v praxi? Fungujete ve sprintech? Jak si předáváte podklady a úkoly?

Vývoj běží po etapách, jak je potřeba. Aktuálně má vyšší prioritu příjem nových členů a obsah, který publikujeme, a mezitím už jsou další dvě vývojové etapy v přípravě. Pro vlastní koordinaci, evidenci a diskutování vývoje používáme GitHub.

Jak se liší tvorba mezinárodního projektu a marketing pro něj, v porovnání s úspěšným českým portálem Navolnenoze.cz?

Freelancing.eu i Na volné noze jsou především profesionální komunity. Freelancerům pomáháme k novým příležitostem a klientům, spojovat se a vzdělávat, podnikatelsky růst a sledovat dění, i kdyby jen prostřednictvím našeho newsletteru nebo sociálních sítí. Podstata věci je v obou případech podobná.

Snažíme se zorientovat se v nepřehledné a dynamické freelance ekonomice, ať už té české nebo celoevropské. To nám pak pomáhá šířit přínosný obsah a mj. tím posilovat dosah profesionálů, kteří mohou jít příkladem ostatním.

Důležitou součástí naší práce je tedy pátrání po zdrojích kvalitního obsahu a freelancerech, kteří mohou něco hodnotného předat. Oni pak zase doporučují nás a vzniká jakási síť důvěry, díky níž můžeme všichni jako podnikatelé ještě víc růst. My freelanceři se rádi učíme především od kolegů. Jenže když člověk odhlédne od vlastních kontaktů, je někdy složité rozeznat skutečné osobnosti. V Česku už to bereme jako samozřejmost, protože naše freelance ekonomika je docela vyspělá a špičkoví freelanceři jsou obecně známí. V některých zemích (a ani v rámci Evropy jako celku) tak tomu ale dosud není.

Čím to?

Významných faktorů je možná tucet, historií dané země počínaje a legislativním prostředím konče. Ze střednědobého pohledu mi přijde klíčová právě přítomnost (či absence) podpůrné infrastruktury pro freelancery — od profesních a freelance komunit, jako je ta naše, přes relevantní média, knihy, blogy, či podcasty, po coworkingy, eventy, meetupy zaměřené právě na freelancery. Myslím, že tu hraje do jisté míry roli i náhoda. Podpoře podnikání nezávislých profesionálů se nevěnuje zase tolik lidí, takže někdy i hrstka nadšenců může vyspělost místní freelance ekonomiky hodně ovlivnit. Ten průběh přitom může být zcela jiný než u nás v Česku. Příkladem je Srbsko, kde se teď místní freelanceři semkli proti zvůli státu, který jim hrozí nadměrným, a navíc retroaktivním zdaněním (podle jejich materiálů až 80 %).

Jakými způsoby marketingově šíříte Freelancing.eu? Jakou roli v tom hraje kniha The Freelance Way?

Nerad nahlížím na komunity marketingovou optikou. Digitální či jiný marketing je dobrá pomůcka, která by ale neměla předbíhat organický růst komunity jako takové.

Když jsem rozjížděl Na volné noze, prvních pět let o nás moc lidí nevědělo. Komunity potřebují čas, péči a přirozenou šeptandu, aby dál rostly.

Ostatně, když se podíváš na úspěšné freelance komunity jinde v Evropě, jejich postavení a vliv není obvykle výsledkem marketingu, ale toho, že přitáhly kritické množství důvěryhodných a schopných lidí. Moje kniha The Freelance Way v tom nehraje zásadní význam, ale je pravda, že díky ní je pro mě mnohem jednodušší navázat kontakt s experty, kteří se freelancingu věnují jinde ve světě — známými blogery počínaje, akademiky a výzkumníky velkých poradenských firem konče. Je to ovšem dáno i tím, že freelancerů jsou sice milióny, ale lidí, kteří se freelancingu věnují profesně na mezinárodní úrovni, je relativně málo.

Kniha Roberta Vlacha The Freelance Way.
Kniha Roberta Vlacha The Freelance Way.

Co bys obecně doporučil pokud chce freelancer získat kvalitní zahraniční zakázky?

Dvě věci. Zaprvé, mít kvalitní webovou vizitku či prezentaci, která představí srozumitelně, stručně a v tom nejlepším světle, kdo jste a co děláte či nabízíte. Přesně takhle využívají svůj profil mnozí členové Freelancing.eu a stejně to dělám i já.

Odkaz na svůj profil posílám pro osobní představení, když chci s někým ve světě navázat spolupráci. Nesmírně to pomáhá prolamovat ledy.

Druhým bodem je pak mít promyšlenou strategii pro aktivní navazování kontaktů, ať už jde oslovování potenciálních klientů, obchodních partnerů, nebo zahraničních kolegů. V některých oborech existují i místní specializované platformy či butikové agentury, které dohazují freelancerům s přesně vymezenou odborností relevantní klienty. O těch kvalitních je dobré vědět, stejně jako o lidech, kteří ovlivňují dění ve vaší profesi, a ideálně i najít cestu, jak se s nimi seznámit. Jisté je, že kvalitní zakázky moc netečou přes uzavřené globální freelance platformy, které tak či onak zasahují do vztahů mezi freelancery a jejich klienty. Kvalitu je třeba hledat jinak a jinde a dva hlavní klíče už jsem zmínil: důvěryhodná online prezentace a dobré profesní mezilidské vztahy.

Jde vůbec budovat nějak snadno mezinárodní brand? Jaké kroky bys doporučil?

Pokud se stále bavíme o mezinárodních komunitách, a nikoli o značkách obecně, platí to, co jsem popsal výše, tedy že bez osobních kontaktů se moc daleko nedostanete. Freelancing.eu si třeba hned v prvním roce vybraly mezi hlavní partnery dvě největší akce pro freelancery v Evropě, a to v podstatě jedině díky tomu, že jejich zakladatelé mě znají, nebo četli mou knihu, nebo na ně udělal dojem obsah, který pečlivě třídíme a sdílíme. Tak či tak, hybatelé jiných projektů či komunit už nás znají a přicházejí s nápady, jak bychom mohli dále spolupracovat.

I proto, že vidí, jak důsledně rozlišujeme kvalitu od (marketingového) šumu. Potíž nás všech je v tom, že přestože tržní podíl online tržišť a platforem na celkové freelance ekonomice je dosud malý (kvalifikované odhady se pohybují od 5 do 15 % a přesněji to nejspíš dnes nelze říci, protože definice freelancera se různí), ale chrlí spoustu obsahu, který podporuje a propaguje jejich pohled na věc. My se naopak snažíme pomáhat jimi přehlížené většině podnikajících freelancerů, kteří buď online platformy nevyužívají, nebo jsou pro jejich byznys okrajové. Jejich krédem je spíš určitá nezávislost a svoboda, což jsou hodnoty, kterým jako podnikatel dobře rozumím. Proto je katalog Freelancing.eu i Na volné noze zcela otevřený a do vztahů našich členů s klienty zásadně nezasahujeme.

Máš nějaké tipy k mezinárodní spolupráci? Jak se vypořádat s kulturními rozdíly? Stačí angličtina? Co mezinárodní platby?

Ó jé, tak to bychom tu byli dlouho! Anglické vydání mé knihy The Freelance Way je takových tipů plné. Nicméně:

  • Co se angličtiny týče, nejsem moc zastáncem názoru, že stačí umět anglicky jakž-takž. To možná platí u vysoce poptávaných vývojářů a jiných nedostatkových profesí. Pokud ale máte svou práci obhajovat, vysvětlovat, reagovat na promyšlené argumenty, nebo rozebrat námitky konzultanta protistrany, rozhodně si se základní znalostí nevystačíte. Totéž ovšem platí v němčině, francouzštině, španělštině a tak dále.
  • Kulturní rozdíly jsou rovněž nemalé, a to i v rámci Evropy, nicméně spíš jsou zdrojem nedorozumění, než že by spolupráci přímo bránily. Jeden příklad za všechny: Američani vám klidně vyjmenují, co se jim v poslední době povedlo. Když ale takhle budu mluvit jako Čech třeba před Němcem, snadno mě odsoudí jako vejtahu. Hlubší spolupráce tyhle kulturní hrany zahladí, ale první dojem můžete udělat jen jeden.
  • No a pokud jde o platby, ty jsou někdy uváděny právě jako argument pro uzavřená tržiště, které kontrolují celý proces zakázky včetně odměny. U ubytovacích služeb jako Airbnb to smysl dávat může, u složitější (a drahé) odborné práce pak už mnohem méně. Na místě je rozhodně obezřetnost, jištění zakázek zálohami, i spolupráce s dobrým právníkem. Na neplatiče můžete narazit zrovna tak v Nizozemí jako v Česku. Vlastní platba bankovním převodem v rámci systému europlateb SEPA je to nejmenší, a rozhodně je jistější než platba kartou, kterou může vzít protistrana i zpět. Nedávno o tom mluvila otevřeně Bára Vágnerová v našem podcastu.

Jak vybrat vhodnou zemi, ve které nabízet své služby, popř. hledat klienty?

  • Jazyk už jsem zmínil, jeho znalost není okrajová ani zbytná.
  • Druhá rovina je, které země jsou vám blízké kulturně.
  • Třetí rovinou je pak cenová hladina a praktická proveditelnost.

Pokud nejste ajťáci jednou nohou v Křemíkovém údolí, určitě bych doporučoval udělat první krůčky v Evropě. Začít můžete třeba tím, že si projdete náš seznam evropských zdrojů pro freelancery a projdete si komunity, které vás zaujmou svým přístupem. Přes ně se dostanete k dalším lidem či zdrojům a tak dále. Můj tip by byl zaměřit se na ty, které kladou do popředí své členy, nikoli sebe a svou agendu. A opět bych zdůraznil, že v první fázi nejde ani tak o hledání klientů, jako spíš o celkové zkoumání trhu, na kterém se chcete pohybovat. Je těžké podnikat na trhu, o kterém téměř nic nevíte. Poznat jej by měl být váš první krok.

Jak takovou práci na dálku zvládnout a přes co to řídit?

Znám jednu skvělou apku, jmenuje se Freelo, neslyšel jsi o ní? 🙂 No ale pokud tě zajímá, co obvykle používáme pro řízení přeshraniční spolupráce s kolegy my, asi tě dnes ničím nepřekvapím. Samozřejmě email, sdílené Google dokumenty, občas telefon, nástroje pro videohovory jako Hangouts Meet a v interním týmu pak procesy v ProcesoiduSignal — tj. bezpečně šifrované hlasové zprávy, videa a textovky. Rád spolupracuji s lidmi, kteří jsou organizovaní a spolehliví a nepotřebují k tomu žádné složitější nástroje.

Vyzkoušejte Freelo
zdarma na 14 dní
Jdeme na to

Máš radu pro lidi, kteří hledají spolupracovníky právě v zahraničí? Čemu se vyvarovat? Jak poznat kvalitního člověka?

Pokud jde o lidi, které můžete sledovat jen online, myslím, že první dojem a reálná spolupráce se mohou dost zásadně lišit. Doporučil bych asi totéž, co v případě oslovování nových lidí tady v Česku.

Otestovat, jak komunikují, a případně vymyslet nějaké menší zadání pro začátek, postupně nabýt a budovat vzájemnou důvěru.

Já už jsem zažil obojí. Relativně známé lidi, kteří mě svou neschopností naprosto zklamali, a stejně tak zahraniční kolegy, kteří mě nadchli svou precizností, důsledností, inteligencí a dokonalým výsledkem. Co určitě dopourčuji, je přizývat zahraniční kolegy do vlastních zakázek či projektů v Česku. Jednak vám to rozšíří obzory, ale také dost zvýší šance, že vás oni sami přizvou do svých projektů v cizině.

Jsou národy, které jsou kulturně vhodnější pro spolupráci? Dlouho jsi žil ve Španělsku, tam mají často „maňana“ – řešil bys to? Nebo záleží na jednotlivci?

Jednotlivce neposuzuji podle národnosti, ale když když pohlížím na trh jako celek, určitým zobecněním se vyhnout nelze. Zrovna nedávno jsme tohle řešili se zakladatelem jednoho projektu z oblasti Beneluxu, který se mnou konzultoval expanzi do dalších zemí — tedy že méně lidnaté země s větší jazykovou bariérou (jako třeba Česko, Bulharsko nebo Řecko) jsou pro ně rozhodně mnohem tvrdším oříškem než země jazykově a kulturně blízké. Do určité míry to platí i pro nás freelancery. Při spolupráci s jednotlivci na takové věci nehledím, ale pokud bych se rozhodoval, na jaké trhy rozšířit svou působnost, obecné rysy dané ekonomiky bych rozhodně zohlednil.

Ještě pár otázek závěrem. Už se ví, jak Covid-19 zasáhl freelancery ve světě?

Různá data za rok 2020 ze světa naznačují, že pro freelancery to byl těžký, ale byznysově ne úplně špatný rok. Ti, kteří se pohybují v oblastech, jako je IT, e-commerce, digitální marketing a podobně, měli mnohdy i více práce než dřív.

Poslední otázka: Očekáváš krizi? Jak se na ni připravuješ? A řešíš nějakým způsobem více finance?

Makroekonomické výhledy samozřejmě sleduji, ale nemám na tuto otázku definitivní názor. Dnešní krize může být spouštěčem nečekaných a nedozírných změn. Mění se média, spotřebitelské návyky, trávení volného času atd. Osobně jsem optimista a věřím, že z tohoto kvasu vzejde nakonec i mnoho dobrého. Můj způsob řízení financí je každopádně už léta stejně konzervativní, ale to by asi bylo na nějaké delší povídání někdy příště. Stručná odpověď by možná mohla znít, že předběžně počítám s možnou vyšší inflací a nestabilitou trhů do následujících let a tomu přizpůsobuji i nakládání s vlastním majetkem. Ostatně téma finančního sebeřízení bychom letos chtěli mnohem více pokrýt i Na volné noze. První vlaštovkou byl náš dlouhý rozhovor s Víťou Válkou.

Co ti udělalo v poslední době největší radost?

Jednoznačně naše dětičky, které mají šest a jeden rok — ty nám dělají největší radost každý den v roce ❤ Synovi jsme nedávno založili Instagram @rikivlach, protože moc rád tvoří, kreslí a píše. No a kdybych měl skončit u freelancingu, tam mi udělaly největší radost nadšené ohlasy studentů prvního univerzitního kurzu o freelancingu v Česku, který jsem pomáhal rozjet na Masarykově univerzitě a jmenuje se Od UČO k IČO.

Díky za rozhovor!

Štítky:
Kategorie: Inspirace
  • Líbilo? Pošlete vzkaz v lahvi ostatním

Newsletter odebírá 1000+ šéfů, kterým pomáhá zefektivňovat tým

Karel DytrychJsem zakladatel Freelo.cz a Váš Hosting. Snažím se zjednodušovat podnikání druhým. Jinak milovník sportu a zdravého životního stylu.

Líbil se vám článek?

Nezmeškejte ten další!